Smutné 04.Květen 2007
Podívala se naposledy z okna...prosila ať přijde...! On jediný ji mohl pomoci...od otce,od života,od smrti....stále pevně věřila že příjde! Čekala....čekala týden, dva, měsíc! Bolestivě snášela tvrdé a hrubé rány jejího nevlastního otce s myšlenkou na něj, že za ní ten den přijde, že ji stále miluje, že ji vrátí svoje srdce...! Seděla na posteli a hrdě zadržovala slzy....věděla...že NEPŘIJDE. Podívala se naposledy z okna, kde nedávno pršelo a odešla...šla a šla. Nevěděla kam, bylo ji to jedno...k tomu aby snášela dál rány otce ji už nestačila pouhá myšlenka na něj, neměla pro co žít!!! Najednou se zastavila před velkým stromem...stromem který se najednou objevil na prázdné louce....stromem na kterém bylo neznámé lanko....A byla rozhodnutá! Postavila se na kámen pod lanem a dala si kličku okolo krku. Naposledy prosila ať přijde za ní...aby ji zachránil, vrátil ji jeho srdce, důvod proč žít...Koukla se nahoru, na zatažené nebe a uviděla JI (smrt). Už tam na ni čekala, čekala až ukončí svůj život! Natáhla k ní ruku... Stačí tak málo, jen kousíček k smrti! A v tom ho z dálky spatřila. Byl na druhém konci louky a vyděšeně na ni koukal. Blikla v ní jiskřička naděje....byla tak blízko k smrti.....začala JI naléhavě prosit aby mu mohla aspoň pohlédnout do tváře! ONA na ni jen pohlédla a zmizela. Stála tam dál a mlčky koukala, jak tam její láska stojí. Proč nejde blíž?? ptá se sama sebe. Natáhla k němu ruku....,,Je pozdě, moc pozdě...." špitla. Věděla, že ONA se vrátí....že pro ni přijde! A měla pravdu, vedle ní ONA stála, a čekala....,,JE ČAS " řekla a natáhla k ní ruku. ,,Ne, ještě ne, on mě zachrání, on mi svoje srdce vrátí!" prosila JI . A opravdu, šel pomalu k ní. Byla šťastná...přišel! ONA ale nechala ruku nataženou a udělala letmý pohyb prstu k sobě...Kluk roztáhl náruč, a ona plně rozhodnuta chtěla jít k němu. Kámen, na kterým stála byl ještě kluzký od deště a ona...sklouzla se jí noha, dotkla se JI a........ visela. Před očima se jí mlžilo, jen malou škvírečkou v zamlžených očích koukala na svojí lásku, která k ní běžela a něco volala. Nic neslyšela, nic necítila, všechnu sílu dávala do svých očí, aby zůstaly otevřené...aby ho mohla vidět!! Toho, kvůli kterému tady je, kvůli kterému je teď s NÍ...lano ji řeže do krku, vlasy ji vlají do obličeje, malá škvírka kde ho vidí mizí v dáli. ,,MILUJU TĚ " uslyší od něj ty nejhezčí slova na světě...a pak je ticho, hluboké ticho...nic necítí, nic neslyší, nic nevidí......nemá oči......nemá život....Neví, že její láska stojí u její mrtvoly a brečí...brečí a v rukách svírá svoje srdce které ji chtěl dát, brečí a prosí o odpuštění, brečí a křičí....křičí svou bolest! Křičí, že nepřišel dřív...že ji nezachránil! Křičí, že to bez ní nezvládne, že ji miluje, že se bál přijít dřív...bál se že ji zlomil srdce!!!Nevěděl že to srdce se snažila držet i přes rány otce pohromadě....kvůli němu!! Křičí, brečí, prosí, miluje ji....Ale to už ona neví..........NIKDY TO UŽ NEBUDE VĚDĚT!!!
Podívala se naposledy z okna...prosila ať přijde...! On jediný ji mohl pomoci...od otce,od života,od smrti....stále pevně věřila že příjde! Čekala....čekala týden, dva, měsíc! Bolestivě snášela tvrdé a hrubé rány jejího nevlastního otce s myšlenkou na něj, že za ní ten den přijde, že ji stále miluje, že ji vrátí svoje srdce...! Seděla na posteli a hrdě zadržovala slzy....věděla...že NEPŘIJDE. Podívala se naposledy z okna, kde nedávno pršelo a odešla...šla a šla. Nevěděla kam, bylo ji to jedno...k tomu aby snášela dál rány otce ji už nestačila pouhá myšlenka na něj, neměla pro co žít!!! Najednou se zastavila před velkým stromem...stromem který se najednou objevil na prázdné louce....stromem na kterém bylo neznámé lanko....A byla rozhodnutá! Postavila se na kámen pod lanem a dala si kličku okolo krku. Naposledy prosila ať přijde za ní...aby ji zachránil, vrátil ji jeho srdce, důvod proč žít...Koukla se nahoru, na zatažené nebe a uviděla JI (smrt). Už tam na ni čekala, čekala až ukončí svůj život! Natáhla k ní ruku... Stačí tak málo, jen kousíček k smrti! A v tom ho z dálky spatřila. Byl na druhém konci louky a vyděšeně na ni koukal. Blikla v ní jiskřička naděje....byla tak blízko k smrti.....začala JI naléhavě prosit aby mu mohla aspoň pohlédnout do tváře! ONA na ni jen pohlédla a zmizela. Stála tam dál a mlčky koukala, jak tam její láska stojí. Proč nejde blíž?? ptá se sama sebe. Natáhla k němu ruku....,,Je pozdě, moc pozdě...." špitla. Věděla, že ONA se vrátí....že pro ni přijde! A měla pravdu, vedle ní ONA stála, a čekala....,,JE ČAS " řekla a natáhla k ní ruku. ,,Ne, ještě ne, on mě zachrání, on mi svoje srdce vrátí!" prosila JI . A opravdu, šel pomalu k ní. Byla šťastná...přišel! ONA ale nechala ruku nataženou a udělala letmý pohyb prstu k sobě...Kluk roztáhl náruč, a ona plně rozhodnuta chtěla jít k němu. Kámen, na kterým stála byl ještě kluzký od deště a ona...sklouzla se jí noha, dotkla se JI a........ visela. Před očima se jí mlžilo, jen malou škvírečkou v zamlžených očích koukala na svojí lásku, která k ní běžela a něco volala. Nic neslyšela, nic necítila, všechnu sílu dávala do svých očí, aby zůstaly otevřené...aby ho mohla vidět!! Toho, kvůli kterému tady je, kvůli kterému je teď s NÍ...lano ji řeže do krku, vlasy ji vlají do obličeje, malá škvírka kde ho vidí mizí v dáli. ,,MILUJU TĚ " uslyší od něj ty nejhezčí slova na světě...a pak je ticho, hluboké ticho...nic necítí, nic neslyší, nic nevidí......nemá oči......nemá život....Neví, že její láska stojí u její mrtvoly a brečí...brečí a v rukách svírá svoje srdce které ji chtěl dát, brečí a prosí o odpuštění, brečí a křičí....křičí svou bolest! Křičí, že nepřišel dřív...že ji nezachránil! Křičí, že to bez ní nezvládne, že ji miluje, že se bál přijít dřív...bál se že ji zlomil srdce!!!Nevěděl že to srdce se snažila držet i přes rány otce pohromadě....kvůli němu!! Křičí, brečí, prosí, miluje ji....Ale to už ona neví..........NIKDY TO UŽ NEBUDE VĚDĚT!!!
napsal/a: Pridrzlo 15:00 | Link komentáře (0)Miláčku, nemůžu slovy vyjádřit jak moc jsem šťastná, že jsem tě potkala a jak moc tě miluju.
Pokaždé, když tě vidím, rozbuší se mi srdce a v břiše mi začne létat roj motýlků. Jsi pro mě sluníčko v každém dnu a když tě jen vteřinu nevidím, už se mi stýská. Jsi pro mě jako droga, na které jsem nadosmrti zavislá. Jsi pro mě to nejdůležitější, co mám.
Miluji tě nade všechno snad i víc než svůj život. Kdybych tě nedej bože ztratila, můj život by neměl žádný smysl. Doufám, že nám to spolu vydrží až do konce našich životů.
Miluji tě strašně moc a vždycky budu. Jsi nejlepší kluk, kterého jsem kdy měla a který se nepotkává na každém kroku... jsi prostě moje nejúžasnější zlatíčko.
Miluji tě broučku.
napsal/a: Pridrzlo 14:54 | Link komentáře (2)Nenávist 24.Únor 2007
A co je vlastně nenávist? Jak vzniká a proč? A jedná se skutečně o cit zla nebo je to jen cit vyvolaný bezmocí a bezradností? Jaké jsou odpovědi na tyto otázky?! Neptejte se mě já sama nevím. Já nikomu nemůžu odpovědět. Můžu tady jen říct svoje názory................. Nenávist se neobjeví sama o sobě. Nenávist může vzniknout jen z lásky! Opravdu nenávidět můžeme jenom člověka, kterého jsme z hloubi srdce milovali! Jen z lásky se může zrodit nenávist! Ne jako cit zla, ale jako špatný cit bezmoci. Takže závěrem bych snad jen řekla, že Nenávist je rodnou sestrou lásky a částečně k sobě patří. napsal/a: Pridrzlo 14:19 | Link komentáře (0)
Dnes jsem ztratila osobu, na které mi zálaželo, které bych nikdy nic špatného neprovedla, osoba se kterou jsem se cítila dobře, protože jsem tuto osobu milovala a stále miluji. Bohužel jsou na světě sobečtí lidé, kteří nevědí co je to láska. Protože kdyby to věděli neubližovali by druhým. Ušlechtilý člověk se musí zajímat o pravdu a ne o to, co si lidé myslí,a to je právě chyba mé milované osoby, která se zajímala pouze o to co si myslí lidé a ne o pravdu.
napsal/a: Pridrzlo 14:00 | Link komentáře (1)
!!! 27.Listopad 2006
Láska je krásná věc! Ale dokáže ublížit víc než si myslíte! Láska je věc, kterou nezná každý člověk! Láska je věc, která dokáže zklamat! Láska je věc, která nikdy neskončí! A láska je věc, která nepřestane nikdy ubližovat! Láská je krutá někdy velice krásná! Není však krásná ve všech vztazích! Někde je tak krutá, že potom přinese smrt! Važte si toho člověka kterému důvěřujete, kterému se můžete svěřit, kterému není jedno co s vámi je a kterému na vás záleží !!! Tyto věci jsou v přátelství a lásce velice důležité !!!
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Nevzdávejte to! Láska jednou musí přijít a jestli před ní utečete, zůstanete jako poraženi v boji! Někdy se vám chce umřít, ale proč to? Zkuste si vybavit nějaké pěkné chvíle z vašeho života ! Když pomyslíte na ty lidi kolem vás zkuste se zamyslet jak by asi vzali, že byste prostě zmizeli z jejich životů ???!!! Určitě byste jim dost chyběli !! Je to prostě blbost takže se nad sebou POŘÁDNĚ ZAMYSLETE !!! Láska neznamená jen trápení a špatné věci, ale taky dobro a krásné chvíle!
napsal/a: Pridrzlo 20:23 | Link komentáře (0)
LÁSKA !!! Co je to láska ???!!! VíM TO ... je to zkurvenej cit kterej by neměl existovat ... bez něj by na světě bylo líp … žádné slzy ... žádné trápení ... láska je choroba, která když se vyléčí a ztratí se, tak to strašně bolí ... bolí to tak moc, že cítíte jak se zevnitř rozpadáte … jak vám puká srdce ... proudí vámi chlad ... nic jiného než mrazivý chladivý vánek ... prázdnota ... to je možná to … cítíte se jako by jste umřel ... a je na vás kdy se zase narodíte ... ale je to dlouhý moc dlouhý proces ... smrt a narození ... kdo ví jak dlouho bude u mě trvat ... každému člověku to trvá jinak ... někomu dýl ... někomu mín ... ale já ... ? Já vím jaké to je ... už jednou sem to prožil ... mě to trvá hodně dlouho ... protože bych lásku vyhubil z toho prokletého světa … Proč ??? Proč se člověk narodí ??? Aby se celý život trápil ??? Aby celý život pomalu umíral a čekal na smrt ??? Smrt ... vysvobození ... Ano každý kdo není zamilovaný řekne “TO SOU BLÁZNI KVŮLI LÁSCE UMŘÍT ! Ale není to bláznovství ... je to jediný nejkratší lék … něco jako vás kousne had a máte tam jed ... Useknout nohu ... a jste v pořádku ... ale přijdete o část sebe ... Já už přišel o část sebe ...a SMRT ta to vyléčí ... ted si připadám jako smyslu zbavený ... jediná věta ... a co to se mnou udělá ... DO HAJZLU SE ZKURVENOU LÁSKOU !!! CHCE SE MI ŘVÁT ... tak moc řvát ... ale nemůžu ... prostě to nejde ... je to ve mně ... a nemůžu s tím ven ...OMFG SRÁT NA VŠECHNO … NASRAT !!!!!!!!! SVĚT JE NA PÍČU a vždy to tak bude ... PROČ ??? PROČ ŽIJU ??? PROČ JE SVĚT ??? PROČ JE VESMÍR ??? CO V NĚM DĚLÁM JÁ ??? PROČ PROČ PROČ ??? SAMÉ ZAJEBANÉ OTÁZKY ..... KDYŽ JE VESMÍR TAK VELKÝ CO V NĚM DĚLÁM JÁ ??? JÁ NEPODSTATNÝ ČLÁNEK V KOLOBĚHU LIDSTVA ... DO PÍČI SE VŠIM .... !!!!!!!!!!! the end... napsal/a: Pridrzlo 20:13 | Link komentáře (1)
